Nakonec jsme to byli my, kdo přinesl novou technologii do Japonska
5. 1. 2026
Holding PURPOSIA Group Jana Hasíka má za sebou další úspěšný rok. Asi nejzásadnější událostí loňského roku je bezesporu spojení holdingu PURPOSIA s průmyslovým holdingem MTX Group a vznik společné firmy Coral Construction Technologies, která doslova vtrhla na trh s unikátní technologií 3D tisku betonu. S 3DCP technologií se holding prezentoval na řadě významných stavebních veletrzích včetně světové výstavy EXPO v japonské Ósace a slaví s ní velký mezinárodní úspěch.
V rozhovoru jsme se proto ptali ředitele holdingu PURPOSIA Group Jana Hasíka, jak vnímá angažmá holdingu na světové výstavě EXPO, co pro něj znamená spojení s významnou strojírenskou společností MTX Group i na další plány do budoucna. V rozhovoru hodnotí také situaci na trhu práce, budoucnost robotizace a automatizace ve stavebnictví a poodhaluje, podle jakého klíče investuje do nových podniků.
Že se Janu Hasíkovi daří dlouhodobě pozitivně ovlivňovat tuzemský stavební trh, potvrzuje i ocenění Osobnost stavebnictví 2024, kterou získal v září 2025 v rámci soutěže Stavba Moravskoslezského kraje. „Je to velká čest a potvrzení mojí dosavadní kariéry. Potvrzení toho, že jsem stavař a že svou práci asi dělám dobře, i když každý občas děláme chyby. Je to pro mě důkaz, že člověk musí podnikat udržitelně, odpovědně, čestně a úspěchy přijdou samy,“ uvedl Jan Hasík.
Co je pro vás důležité při budování každé nové firmy? Na co se díváte, když zvažujete investici do nové společnosti?
Hlavním smyslem podnikání je pochopitelně generovat zisk. Nejdůležitější je vědět, zda má firma budoucnost, jestli je ekonomicky správně nastavená. Na druhou stranu si vždy zjišťujeme i to, jaký je stávající personál a jak si s ním budeme rozumět. Je třeba si uvědomit, že když si kupujete firmu, kupujete ji i s lidmi. A pokud do sebe vše nezapadne, lidé vám začnou dávat výpovědi, takže za tři měsíce nemáte firmu, ale prázdnou schránku. Bagry a stroje si můžete koupit, ale kvalitní lidi se shánějí těžko. Zkrátka, abychom vydělávali, potřebujeme si nejdřív otestovat, jak funguje personál dané firmy a podle toho se také rozhodujeme, zda firmu koupit.
Jak velký je pro vás problém sehnat ve stavebním oboru kvalitní lidi?
Ve stavebnictví je tak trochu v módě obecně plakat, jak chybí lidé. Jakmile jsme se však začali intenzivně věnovat personální stránce, začali jsme pracovat se středními a vysokými školami, účastníme se pracovních veletrhů, začalo se nám dařit získávat kvalitní lidi. Je to prostě o tom, se personalistice skutečně aktivně věnovat a myslím, že se nám daří nejen získávat mladé perspektivní lidi, ale hlavně si je dokážeme udržet. Ve firmách máme minimální fluktuaci. Proto říkám, že nestačí si jen stěžovat, ale je třeba pracovat se školami.
Kde se nám to také úplně nedaří, jsou samozřejmě dělnické profese. Zde se nám pracovní čety a montážní dělníky daří doplňovat po jednotlivcích, což jen odráží celospolečenský trend, kdy schází zájem o učňovské obory. Znáte někoho, kdo dal svého syna do učení na zedníka? Já ne. A nevím o nikom ani zprostředkovaně. Neznám ani v podstatě žádné učiliště, takže logicky tyto profese nejsou. Částečným řešením jsou zahraniční pracovníci, ale to taky není do budoucna trvale udržitelné. Takže jako dlouhodobé řešení vidíme robotizaci ve stavebnictví.
Může robotizace zcela nahradit stavební dělníky?
Nechceme lidi plně nahradit. Naším cílem je, aby naši skvělí, zkušení a kvalifikovaní montéři byli pouze na kvalifikovanou práci. Zbývajících 80 % jednoduché práce, kde se montují plochy například na fasády nebo střechy, mohou plně dělat stroje. Na speciální plochy kolem rohů, oken, dveří a podobně budou stále zapotřebí lidé, protože zde se očekává určitá míra kreativity a improvizace. Takže do budoucna vidíme cestu v robotizaci a na jejím rozvoji momentálně také pracujeme.
Mluvíme-li o robotizaci, bylo jedním z témat, s nímž jste jeli na světovou výstavu do Japonska? Podařilo se Vám načerpat nějaké nové vědomosti od japonských firem, které je možné implementovat v našich podmínkách?
To ano, ale nikoli v nějaké výrazné míře. Zjistili jsme, že většina technologických postupů je téměř stejná jako u nás, ale jsou tam některé detaily, nuance, například u výroby hliníku a prefabrikaci, kde je v jednom kroku technologický rozdíl zvyšující produktivitu práce. Nechci se pouštět do velkých detailů, nicméně jsem se domníval, že v robotizaci budou Japonci dále a budou ji ve stavebnictví využívat ve větší míře, ale není tomu tak. Míra robotizace je u nich ve stavebnictví v podstatě srovnatelná s tou naší.
Když shrnete své cesty do Japonska, co bylo pro vás největším přínosem?
Především propagace naší společnosti, budování si povědomí o naší firmě, protože Japonci jsou významnými investory v Česku a na Slovensku, potažmo v celé Evropě a rádi spolupracují s firmami, které znají jejich postupy a kulturu. Byli jsme oficiálním partnerem EXPO 2025 v Ósace, což nás jako firmu zviditelnilo pro celý zbytek světa. Společně s partnerem MTX Group jsme na EXPO mohli poprvé představit i naši společnou firmu Coral Construction Technologies a její technologii 3D tisk betonu, se kterou jsme velmi zaujali. Takže nakonec jsme to byli my, kdo přinesl novou technologii do Japonska.
Ale zpátky k otázce. Přínosem bylo právě to porovnání využití nejmodernějších technologií ve stavebním sektoru. Pak vzdělávání našeho personálu, posouvání se ve vnímání, že nejsme jen regionální česká a slovenská firma, ale jsme evropská firma s ambicemi být světovou. Díky kontaktům s japonskými firmami se mění vnímání mých kolegů, kteří s námi vycestovali. Celkem nás do Japonska jelo šedesát a já vidím, jak se postupně mění reakce mých kolegů, když realizujeme nějaký projekt v Evropě. Berou to tak, že stavíme vlastně doma.
V Japonsku jsme se samozřejmě zabývali také architekturou. Absolvovali jsme prohlídku mrakodrapů a dalších staveb, které u nás nejsou běžné. Takže když to shrnu, vzdělání našich kolegů považuji za opravdu důležité.
Jediné, co mě trochu mrzelo, že na EXPO v Japonsku jsme svou prezentaci jako Česká republika stavěli opět hlavně na pivu a ne třeba právě na těch technologiích.
Spojení s MTX Group prostřednictvím založení společné firmy Coral Construction Technologies je poměrně velkou byznysovou událostí roku 2025. Jaké máte další společné plány do budoucna s tímto průmyslovým gigantem?
Předně bych chtěl říct, že si toho spojení velmi vážím, protože z jejich strany je to projev jakési důvěry v naše schopnosti a profesionalitu. MTX Group byl historicky naším zákazníkem, pro kterého jsme montovali a rekonstruovali různé haly a díky tomu jsme se měli možnost poznat. Tato spolupráce následně vyústila v propojení našich zájmů a nyní společně dále rozvíjíme technologii 3D tisku betonu. A Ano, jak už jsem řekl, do budoucna máme společné plány především v oblasti robotizace. Nyní se však intenzivně věnujeme naší nové firmě Coral, která má obrovský potenciál.
V loňském roce vznikla pod hlavičkou PURPOSIA Group firma Foredeck, která jako jediná nesouvisí se stavebnictvím. Budou následovat i další firmy s činností mimo stavebnictví?
Foredeck jsme založili, aby se staral o movitý majetek, který máme a aby rozvíjel naše podnikání v osobní dopravě a turistickém ruchu. Našim zákazníkům a partnerům nově nabízíme osobní leteckou a privátní lodní dopravu.
To je ten náš deklarovaný plán na 300 let. Nejpozději za 150 let chceme banku – nedělám si legraci - my prostě uvažujeme v těchto horizontech a struktura firmy, která není založená jen na mé osobě, to umožňuje. Jakmile bude zrekonstruovaný celý hotel PALACE, rozšíří se naše kapacity a aktivity. Mimo nájemní bydlení chceme část provozovat právě jako hotel. Každý týden mám nabídku na koupi nějaké nemovitosti. Pokud se nám bude dařit a budeme v tom vidět smysl, tak proč nerozšířit podnikání třeba i tímto směrem.
Vy jste vášnivý sportovec, je pro vás týmový duch důležitý?
To rozhodně, i ve firmě je to jedna z hlavních hodnot.
A co vám udělalo v poslední době největší radost?
Mně každý den udělá něco radost. Pozitivní přístup a slušnost, to je základ. Vždycky si s kolegy říkáme, že když nevyděláme, tak se aspoň zasmějeme.